Pomalý návrat na blog.
Blog v rekonstrukci.
....
....

podepisovat své fotky a výtvory budu by: JB.morce-NikyBek

Setkání na opuštěném ostrově - povídka Pirátů z Karibiku - kapitola 10

1. července 2011 v 7:49 | Maraluhaa |  Setkání na opuštěném ostrově
Kapitola desátá
Když dorazili na ostrov Isla de Muerta, odjel jen Jack a Will, na lodi se hned začali dít věci. Povídačky, práce a střežení prostoru. Neuběhla ani hodina a William se vrátil s Ellizabeht.
"Děvčata, co tu děláte?" Hned k nim přišla, jakmile je spatřila kousek za Gibbsem, s kterým mluvil Will.
Holky nevěděly co odpovědět a tak na ni jen udiveně hleděly. Chytla je za ruce a táhla do podpalubí. Tam se posadila a čekala na odpověď.


"Víte, slečno,…." Začala Sára a po očku hleděla na Niky. "Tohle je loď Jacka Sparrowa. My ho známe. Kdysi nám zachránil život."
"Pirát, … Jack Sparrow vám zachránil život?" Udiveně na ně hleděla.
"Ano, slečno Elizabeth, dostaly jsme se na jeden strov a už nemohly z něj." Ozvala se Niky.
"Aha," zamyšleně hleděla do země lodi.
Niky chtěla ještě něco říct, ale jen otevřela pusu, ozval se dupot na schodech do podpalubí. Narušitelem nebyl nikdo jiný než Will. Pohlédl na všechny přítomné dámy a poté zůstal pohledem jen na Elizabeth.
Sára si s Niky vyměnila pohled. "Nebudeme vás rušit," usmála se, uklonila a udělala pár kroků směrem ke schodům.
Niky za ní.
"Gibbs s vámi chce mluvit," sdělil jim ještě Will, než zmizely zase nahoře na lodi.
Foukal studený vít a na lodi byl zmatek. Loď se trochu kymácela, ale Gibbs byl jen opřený o rám lodi a hleděl do dáli.
Děvčata šla k němu a postavily se každá z jedné strany.
"Kam jedeme?" Zeptala se Sára.
"Tam, kam nás vody zanesou."
"A to je kam?" Chtěla vědět Niky.
"Pro vás cesta končí na nejbližší pevnině." Ozval se za nimi William.
Sára se na něj otočila a změřila si ho pohledem, na malý moment pohlédla na Niky a zase na Willa. "Co?"
"Slyšela si."
"A ty tu rozkazuješ?" Smála se Niky.
Mlčel a hleděl na obě dívky.
"Pokud vím, Wille, na téhle lodi je jen jeden kapitán a to je Jack Sparrow. Ty si ho tam sprostě nechal Barbosovi a jeho posádce. Ta posádka jsem zrudy, které nejsou ani mrtvé, ani živé, ale něco mezi. To tě ani trochu nežere svědomí?!" Rozčilovala se Sára, ale tušila, že jí to stejnak není nic platné.
"Holky, co jste vlastně zač?" Hleděl na ně Will, s rukama na hrudi a tvrdým výrazem ve tváři.
"Moje dámy, moje přítelkyně," postavila se vedle něj Elizabeth a též hleděla na dívky.
"A jak mi vysvětlíš, že toho vědí tolik a Jack je zná?" Díval se na ní.
"Každý má svou minulost a my nejsme jiné. S Jackem jsme se seznámily náhodou, když jsme uvázly na stejném ostrově. On nám zachránil život a my ho tady jen tak nenecháme." Rozhodně se před Willa postavila Sára.
"A ty mu také dlužíš laskavost." Přidala se k ni Niky.
"Barbosa jde po mé krvi, aby se zbavil kletby. To tu mám stát a čekat až si pro mě přijde a podřízne mě?!"
"Ne, to po tobě nikdo nechce a je na to dost času, myslím. Ale teď už je to jedno, jsme daleko a Jack se k nám brzy přidá, i když asi ne tak jak si to přestavoval." Smutně pohlédla Niky, na moment, na podlahu paluby.
"Vy jste nějaké čarodějky?" Zeptal se Gibbs.
"Ne, jen známe trošku budoucnosti, ale ta se nám mění před očima." Usmála se Sára.
Pak se nic neřešilo Will a Gibbs rozdali pár rozkazu několika členům posádky a šli na chvilku spát, jako dívky. ….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama