Pomalý návrat na blog.
Blog v rekonstrukci.
....
....

podepisovat své fotky a výtvory budu by: JB.morce-NikyBek

Setkání na opuštěném ostrově - povídka Pirátů z Karibiku - kapitola 3

28. září 2009 v 10:44 | Janka a Niky |  Setkání na opuštěném ostrově
- pozn. adminky Janky: Jestli to někdo zkopíruje, tak ho ihned nahlásím na blogu.cz.

...

Kapitola 3
Holky neváhaly a posadily se také. Niky pošilhávala po rumu a Sára se dívala na své fotky. Jack se vrátil do reality a všiml si děvčat vedle sebe, zvláště toho divného oblečení.
"Odkud, že to jste?" Zeptal se Jack.
"Z jednadvacátého století." Řekla Sára, ale i tak ho nevnímala.
"To už je řada století, co ty pamatuješ." Ušklíbla se a dodala Niky.
"Jak ohleduplný." Zamračil se a znovu se zadíval na podivný oděv. "Copak dívky nosí kalhoty?"
"V našem století ano, je to moderní, praktické a sukně je, pro mě, za nepřítele."
"Niky má pravdu, u nás je to jiné. Vše je tam jiné. Ne jenom, naše oblečení, ale i lodě, domy, zvyky a především technologie. Tady těžko naleznu net či televizi."
"Co si to řekla?"

"Prostě tím chtěla říct, Jacku, že je to tu sto let za opicemi." Vysvětlila Niky.
"Tisíce let." Zasmála se Sára.
"No dobře a kdo sou ti z fotek?" Zajímal se.
Sára se zamračila. Proč by zrovna tohle … měl vědět? Niky využila Jackovy nepozornosti a sebrala mu lahev rumu, z rukou.
Jack na ni nechápavě hleděl. Takové chování ještě neviděl. To viděl leccos. Než se vzpamatoval, ze svého šoku, lahev byla prázdná. Nechápal, jak se to mohlo vejít do žaludku, tak křehké a mladé dívky. Kord, když to sní ani nehnulo, nevypadala opile. Viděl, že ji vypila, ale jako by do sebe nedostala ani kapku. Dvě překvapení, během pár vteřin. Zvedl se, bez jediného slova, a šel pro další lahev.
Sára zandala fotky do kapsy a šla pro batohy. Mezitím dorazil Kapitán Jack Sparrow, přinesl dvě lahve a jednu podal Niky. Sára pohodila batohy na zem, už měla vyndané jídlo, rohlíky.
"Co je zas tohle?" Zeptal se Jack, když mu jeden podávala.
"Rohlík ne? To neznáš?" Řekla Sára.
"Ne, to se jí?"
"Proč bych ti to jinak podávala? Na hraní?"
"Jasně." Řekl a zakousl se, hned ho zapil rumem.
Snědli jich celkem sedm. Jack si dal tři a děvčata měla po dvou.
Jack jim vyprávěl, jak se na ostrov dostal a co mu provedla jeho posádka. Velmi se to podobalo příběhu, co znaly, ale detaily jim situaci, spíše, přiblížily.
Do konce dne snědly veškeré zásoby jídla, Jack neodolal sladkému a sušenky byly v tahu. Sáru naštval, protože tam byly i Margotky, kokosové tyčinky s rumem. Ty měla nejraději a mohla je jen za čas, jednou a teď neměla nic. Jack si na nich velmi pochutnal a olizoval si rty. Sára to nevydržela, vzala svůj batoh, vytáhla penál se psacími potřebami a po chvilce vytáhla nůžky.
Niky, trochu přiopilá, ještě se držela, dostala záchvat smíchu a flákla sebou do písku. Stále sledovala co se bude dít dál s velkým napětím.
"Co máš v plánu?" Zeptal se klidně Jack.
"To je pro úpravu, tvých vlasů, máš roztřepené konečky."
"Co že mám?"
"Hnusné vlasy a dobré Margotky."¨
"Holka, já ti prostě nerozumím."¨
"Pořiď si naučný slovník."¨
"O čem to meleš?"
"No, že si máš přečíst knihu, to umíš ne?"
"Nejsem tatar, ale pirát."
"No právě."
"Co ti vadí a co to máš, za věc, v té ruce?"
"Nůžky."
"Ach tak, to znám, ale co s tím?"
"Už jsem ti to říkala, ostříhám ti vlasy."
"Za co? Proč?" Zmateně se díval na Sáru a pak na Niky. Připraven, popřípadě, utéct.
"Na nic." Uklidila je zase zpět. "Ale mohla bych je použít."
"Já mám zbraň." Vyhrožoval.
"Ale kulka není určená pro mě, nýbrž pro Barbosu."
"Vy víte všechno, jak to, že víte všechno?"
"Jsme z jednadvacátého století." Řekla Niky a usnula.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 verion verion | E-mail | 18. října 2009 v 13:04 | Reagovat

jejik toe pekny..!!!! honem další..!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama